V jednotě je síla.9.díl

Ahoj! :D No, tak je tady 9- díl povídky V jednotě je síla. Konečně jsem ho napsala, protože už mi hrozilo, že mě Nika zabije :D. Tady je :)

Povzdechla jsem si a stiskla mobil. "Co říkal?" zeptala se Lula s plnou pusou sladkostí. "Máme si balit. Datum soutěže se přesunulo a zítra by jsme měli i s klukama letět do Ameriky." povzdechla jsem si. "Cože?!" vyprskla na mě Amari pití. "Jak říkám! A neprskej!" zamračila jsem se a utřela si poprskaný obličej do trička. "Měly by jsme zavolat Nice, ne?" zeptala se Naomi. "No, asi jo." přikývla Elisha. "Myslíte, že jí to řekne Kyu?" zeptala se Ayumi. "Nevím, radši by jsme jí měly zavolat." řekl Jaera a popadla svůj mobil. Našla si číslo Niky v seznamu a začala volat.Nika:Při našem mixování písniček s Kyuem v jedné restauraci nás vyrušilo pípání mého mobilu. Podívala jsem se kdo mi to volá a měla jsem chuť vyhodit ten mobil do koše a ještě před vyhozením do koše ho rozšlapat. Položila jsem to. Cítila jsem, jak se na mě Kyu dívá. "Děje se něco?" zeptal se trochu zmateně. "Ne, jenom mi volá Jaera. Omluvíš mě na chvilku, prosím?" zeptala jsem se a Kyu s úsměvem kývl. Šla jsem ven z restaurace a volala zpátky Jaeře. "Co je?!" vyštěkla jsem na ni, když mi to zvedla. "Promiň, ale musíme ti něco říct." řekla Jaera a začala jsem se bát, co to je."No, povídej, ale rychle! Mám práci!""Musíme si balit.""Cože?!""Říkám, že si musíme balit!"
"Proč?"
"Protože datum soutěže bylo přesunuto a zítra máme letět do Ameriky!""Cože?! Ale já teď nemůžu jít domů!""Budeš muset. Nebo si budeš balit věci ráno nebo až příjdeš, jasný?!"
"No, ok."
"A zeptej se Kyua jestli věděl, že už zítra máme letět pryč, ok?"
"Jo jasně. Měj se!"Položila jsem to a šla jsem zpátky za Kyuem.
"Děje se něco?" zeptal se mě, když jsem si k němu zpátky sedla si. "Ne, No vlastně jo." povzdechla jsem si. "A co?" Bylo vidět, že se trochu bojí. "No, máme si balit kufry. Budeme muset do Ameriky už zítra." vysvětlila jsem mu a Kyu se na mě překvapeně podíval. "A-ale proč?!" zeptal se a zamrkal. Tak roztomilé! "No, datum soutěže se přesunulo." Zamyslel se. "Ale proč mi to kluci neřekli?" Pokrčila jsem ramenama a potom jsem jenom slyšela zvonění Kyuova mobilu. "Myslím, že právě teď by ti to chtěli říct." zasmála jsem se. "Jo, vidím." Taky se zasmál a položil jim to. "Kdy dokončíme ten remix?" zeptala jsem se. Nechtěla jsem jít, ale musela jsem. "Třeba zítra v letadle? Myslím, že budeme moct mít zaplej notebook." pousmál se. "Fajn.." povzdechla jsem si a byla na odchodu. Doprovodil mě skoro k domu a chvilku jsme jen tak stáli a dívali si do očí. Políbil mě a usmál se. Já jsem jenom zamrkala. "Uvidíme se zítra." Lehce jsem zakroutila hlavou. "J-jo, jasně." usmála jsem se a odcházela od Kyua.
Yuri:
"Balímé!" ječela Jaera a kontrolovala nás jestli se neflákáme. "Kušuj!" řekla Amari a slyšela jsem ránu. Asi po ní něco hodila, ale Jaera se vyhnula. "A ty máš zabalený věci?!" vyštěkla na ni Lula, která se už asi hodně naštvala. "Já? No..Vííš.." Jaera se poškrábala na hlavě. "Jo, takže nemáš, co?" zamračila se Naomi a založila ruce v bok. "Nemám!" řekla Jaera a už se připravovala na útěk. Ayumi začala vrčet a společně s Naomi začaly nutit Jaeru k tomu, aby si balila kufry taky. Nika přišla domů a vypadala celkem překvapeně? Nevím jak to nazvat, ale nejlepší název bude překvapená. "Stalo se něco?" zavolala jsem na ni, aby mě aspoň trochu slyšela přes ječení Naomi, Jaery a Ayumi a ještě přes pouštění písniček Amari. "Ne, ne." řekla a šla rychle do pokoje. "Letenky máme zamluvený!" zavolala na nás Lulina.

Eidebo:
Siwon:"Ty veverko!" zavolal na Yesunga Heechul. "Veverko?! Jak veverko ty žirafo!" zakřičel Heechul na Yesunga. Tohle trvalo už nějakou chvilku, ale ještě se to dalo přežít. Jediní kdo jsme byli v klidu jsem byl já, Eunhyuk a Ryeowook. "Jedůů!" zakřičel Sungmin a s Donghaem se klouzali po podlaze v kuchyni. Kyu byl zavřenej v pokoji a nechtěl, aby ho někdo rušil, což bylo divný. Asi chtěl mít svůj klid kvůli písničkám. Dál jsem to neřešil. "Donghae! Ty tučňáku! Málem jsi mi podrazil nohy!" zakřičel Eunhyuk dost naštvaně.
Zavřel jsem se v pokoji, protože tohle bylo už k nevydržení. Nedivím se, že Kyu chce, abychom ho nerušili, když je tady takový hluk. "Slez ze mě Heechule!" křičel Yesung. Jejich křičení bylo slyšet i v mém pokoji. Bylo to k nevydržení. Rozhodl jsem se, že něco udělám, aby se uklidnili. Šel jsem z pokoje za nima a potom... "Ticho!" zakřičel jsem z plných plic. Nastalo ticho a všichni se na mě podívali. "Už buďte ticho a radši si balte věci!" Eunhyuk si vzal jablko a šel do pokoje. Sungmin na mě zamrkala hned slezl z Donghaeho a rychle odešel do svého pokoje. "A co vy dva?! Okamžitě do pokoje!" podíval jsem se na Yesunga a Heechula. "Takhle jsem ho ještě neviděl." zašeptal Yesung a pádil do pokoje společně s Heechulem. Nevím co to do mě vjelo, ale konečně byl klid. Oddychl jsem si. Poslechli mě i když nejsem leader. Zítra bude náročný den..